GERUNDIO // GERUND – Itálie a italský jazyk

Gerundio je neosobní forma slovesa vyjadřující vedlejší děj doprovázející hlavní děj.

Vzdělání Gerundio

Gerundio má dvě podoby: presente e passato.

Gerundio presente (nebo semplice) vzniká přidáním následujících koncovek ke slovesnému kmeni:

Většina sloves (včetně pomocných sloves) tvoří Gerundio presente podle obecného vzoru:

essendo (essere); avendo (avere).

Řada sloves tvoří tento tvar z latinského (plného) kmene:

dicendo (hrozný); poendo (porre); traducendo (tradurre); bevendo(bere);

Gerundio presente odpovídá ruskému nedokonavému příčestí:

pracovní – pracující, partendo – odchod, probouzení – probuzení.

Gerundio passato (nebo komposto), odpovídající ruskému dokonavému participiu, se tvoří pomocí Gerundio presente pomocného slovesa plus Participio passato hlavního slovesa:

avendo lavorato – pracovat; essendo partito – odešel; essendosi svegliato – probuzení.

Použití Gerundio

1. Gerundio presente se používá k vyjádření děje současného s hlavním (v minulém, přítomném nebo budoucím čase). Porovnat:

1. důvody (causa): Rispondendo v quel modo avevo torto. – Když jsem odpověděl takto, mýlil jsem se (=Siccome rispondevo in quel modo.);
2. stav: Partendo subito, arrrivi giusto v tempu. – Pokud odejdete okamžitě, dorazíte právě včas. (=Se partì subito. );
3. c) způsob působení (modo): Ci si istruisce molto viaggiande. — Při cestování se člověk naučí mnoho nového;
4. koncese: Essendo stanco continua a lavorare lo stesso. – Být unavený (i když je unavený), stále pokračuje v práci. = Sebbene sia stanco. ).

V implicitní konstrukci koncese je Gerundio často doprovázeno spojkou čistý:

pur avendo capito (i když rozuměl);
pur sapendo (i když ví/věděl/).

V ostatních případech se konkrétní význam Gerundia realizuje v závislosti na sémantickém vztahu sloves, jejich sémantice, přítomnosti časových okolností a dalších faktorech.

Absolutní gerundium (gerundio assoluto)

Gerundio assoluto může tvořit nezávislou frázi, která má svůj vlastní předmět, který se neshoduje s předmětem hlavní věty. Subjekt gerundiové fráze je obvykle v postpozici vzhledem ke Gerundiu, ale může také zaujímat pozici mezi komplexními formami Gerundia (passato) nebo mezi ním a jeho jmennou částí. Příklady:

Non riuscì a viewre lo spettacolo, essendo esauriti i biglietti (essendo i biglietti esauriti). — Na představení se nemohl dívat, protože všechny vstupenky byly vyprodány;
Avendo lui parlato per filo e per segno, nessuno avrebbe fatto delle domande. „Kdyby všechno řekl podrobně, nikdo by se neptal;

Jak je vidět z příkladů, Gerundio assoluto kromě časové korelace často zprostředkovává různé logické významy (podmínka, důvod, ústupek); do ruštiny se překládá příslušnými vedlejšími větami. Použití Gerundio assoluto je velmi omezené a nachází se především v psaném projevu.

V italštině je gerundium neosobní (neurčitý) tvar slovesa jeho přibližné ruské analogy jsou gerundium a slovesné podstatné jméno; Gerundium má dvě podoby: současnou a minulou.
⇒il gerundio presente (o jednoduchým)
⇒il gerundio passato (o sloučenina)
Některá slovesa v ruštině však nemají participiální tvary (jíst, pít, běhat, spát, psát, zpívat, bít). V italštině mají všechna slovesa tvar gerundia a takové fráze se překládají do ruštiny takto:
Scrivendo la lettera, lui ripensava al giorno della partenza. „Napsal dopis a vzpomněl si na den odjezdu. / Když (při) psaní dopisu, vzpomněl si na den odjezdu.
Cantando, lei dimenticava le sue disgrazie. „Když zpívala, zapomněla na své smutky. / Při zpěvu zapomněla na své strasti.
To znamená, že při překladu do ruštiny, kdy by se gerundium dalo přeložit gerundiem, se používají upřesňující fráze nebo jiné tvary sloves, přičemž musí být zachována souvislost mezi procesem vyjádřeným gerundiem a slovesem v jiném tvaru.
Ve většině případů se gerundium používá, když je hlavní objekt ekvivalentní nebo blízký vedlejšímu objektu, který je vyjádřen gerundiem.

Současné gerundium (gerundio presente) se používá, když hlavní akce probíhá současně s vedlejší.
Od sloves 1. konjugace (-are/-arsi) se tvoří koncovky -ando/andosi.
Od sloves 2 a 3 (-ere, -ire/-ersi/irsi) se tvoří koncovky – endo/-endosi.
Slovesa s příponou „isc“ nemají ve svých tvarech žádné zvláštnosti a nabývají standardních koncovek 3. konjugace.

gerundium minulého času (gerundio passato) se používá, když je hlavní děj následkem nebo následuje po vedlejším (to, co je vyjádřeno gerundiem, předchází).
Gerundium minulého času se tvoří jako všechny složité (skládající se/složené ze dvou slov) časy pomocí pomocných sloves „essere“ (pro většinu sloves pohybu, všechna zvratná a některá další) a „avere“ (pro ostatní slovesa). V tomto případě je tvar gerundia pomocné sloveso a hlavní sloveso je minulé příčestí. Jako ve všech složených časech (u „essere/essendo“ se koncovka příčestí mění podle rodu a čísla).

Výjimky:
bere ⇒ bevendo (pít, pít)
dire ⇒ dicendo (mluvit, říkat)
jízdné ⇒ facendo (dělat, dělat)
produrre ⇒ productionndo (produkovat, vyrábět)
porre ⇒ ponendo (položit, položit, položit, položit)
proporre ⇒ proponendo (navrhovat, navrhovat)
tradurre ⇒ traducendo (přeložit, přeložit)

<strong>Funkce gerundia</strong>

Kauzální. Příčina.
Když význam nebo důvod děje hlavního slovesa vyplývá z děje vyjádřeného gerundiem.
Essendo disoccupato, ho molto tempo libero.
Jelikož jsem nezaměstnaný, mám spoustu volného času.

Dočasný. Temporale.
Gerundium vyjadřuje proces, během kterého dochází k hlavnímu ději.
Lavoro ascoltando la rádio.
Pracuji posloucháním rádia.

Modální. Modale.
Gerundium vyjadřuje postoj k jednání vyjádřenému hlavním slovesem.
Comprando un biglietto della lotteria, puoi diventare ricco.
Nákupem losu můžete zbohatnout.

Hypotetický. Ipotetica.
To, co je vyjádřeno gerundiem, může vést k důsledkům popsaným hlavním slovesem.
Volendo si può fare tutto.
Když chceš, můžeš cokoliv.

Koncesivní. Concessiva (pur+gerundio).
V tomto případě máme co do činění s nepřímou analogií konjunktivu – gerundium vyjadřuje žádoucí, domnělý výrok nebo pochybnost.
Pur mangiando poco, non riesco a dimagrire.
Tím, že jím málo, se mi však nedaří zhubnout.

* Podstatné jméno. Sostantivo. *
V některých předchozích případech lze fráze s gerundiem přeložit do slovesného podstatného jména, ale v italštině se gerundium někdy používá jako podstatné jméno.
Non mi piace occuparmi delle faccende domestiche.
Nerad dělám domácí práce. (dosl. „dělání“)

Progresivní. Progressiva (staré+gerundio).
To je pro ruský jazyk neobvyklá funkce gerundia (v ruštině nic takového neexistuje).

Gerundium je zapojeno do perifráze „stare + gerundio“ a tato konstrukce vyjadřuje akci v procesu. V italštině není aspekt slovesa tak výrazný jako v ruštině, takže některé případy vyžadují další nástroje k vyjádření průběhu akce v čase. Stare + gerundio je proces, který je relevantní v určitém okamžiku, to znamená, že „něco dělám a „dělám něco tady a teď“ není v italštině to samé.
Konstrukce stare + gerundio se používá většinou v přítomném čase a v prosté minulosti (imperfektum), velmi zřídka v budoucnosti. Nikdy se nepoužívá se složitými časy (passato prossimo, trapassati, futuro anteriore atd.)

Příklady:
Sto mangiando. — Mangio alle 8.
já jím. – Jím v 8.

Strážce filmu. — Guardo la TV ogni giorno.
Dívám se na film. — Dívám se na televizi každý den.

Stavo mangiando quando suonava il telefono.
Jedl jsem, když zazvonil telefon.

Tato kombinace se používá s gerundem sloves, která vyjadřují AKCI.

Tato konstrukce se nepoužívá u sloves „essere“, „avere“, která jsou modální a vyjadřují pocity nebo názory.

Zvažte následující slovesa (s gerundem přeloženým jako gerundium):

1. essere (být), avere (have) – podílet se na tvoření gerundia minulého času;

2. andare (jít/jít, pohybovat se), jízdné (dělat) – nepravidelná slovesa;

3. vyrůst (zvyšovat/zvyšovat) vedere (vidět/vidět), duben (otevřeno/otevřeno) – pravidelná slovesa 1., 2. a 3. konjugace;

4. preferovat (preferuji/preferuji), rozumět (rozumět/rozumět), zmizet (zmizet/zmizet) — “Isc“-slovesa;

5. obléknout (obléknout se/obléknout), vstávej (vstát/vstát, vstát/vstát) – zvratná slovesa (v italštině);

6. tradurre (přeložit/přeložit), proporre (nabízet/nabízet) – slovesa s koncovkami -urre , – orre , -jsem .

Pozor prosím: alzare (pravidelné sloveso 1. konjugace) a alzarsi (zvratné sloveso).
Měli byste také vzít v úvahu přítomnost nedokonalých a dokonalých sloves v ruském jazyce – vstávat / vstávat, oblékat se / oblékat se atd. Nejčastěji je překladem přítomné gerundium přítomné příčestí nedokonavého tvaru slovesa a minulé gerundium je minulé příčestí dokonalého tvaru. Častými výjimkami při překladu do ruštiny je absence gerundií u některých sloves a použití slovesných podstatných jmen a v některých – pouze podstatných jmen.

Gerundio presente – “Co děláš?” (nesov.), přítomný čas:

Gerundio passato – “Co jsi udělal?” (sova), minulý čas:

© Lara Leto, 2016
© Itálie a italský jazyk. Cestujte krásně, učte se snadno, 2016

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené.