Moderni reseni

Membrána – snadná anatomie 3D

Membrána – Jedná se o svalově-šlachový útvar, který odděluje dutinu hrudní od dutiny břišní a patří mezi dýchací svaly. Membrána má kopulovitý tvar s konvexním povrchem obráceným k hrudní dutině a konkávním povrchem obráceným k břišní dutině.

Střed bránice má strukturu pojivové tkáně a je tzv střed šlachy (centrum tendineum).

Membrána tvoří dvě kopule:

  • Vlevo – na úrovni 5. mezižeberního prostoru
  • Vpravo – na úrovni IV mezižeberního prostoru

Membrána má tři části:

  • Lumbální část(pars lumbalis) – začátek je podrobněji popsán níže
  • Žebrová část(pars costalis) – začíná od vnitřního povrchu 7-12 žeber
  • Sternální část(pars externalis) – začíná od zadní plochy xiphoidního výběžku hrudní kosti

Bederní část začíná od bederních obratlů (L1-L3, někdy L4) dvěma nohami:

  • Levá noha(crus sinistrum)
  • Pravá noha(crus dextrum)

A také z následujících spojení:

  • Postranní obloukový vaz(lig. arcuatum laterale)
  • Mediální obloukový vaz(lig. arcuatum mediale)
  • Střední obloukový vaz(lig. arcuatum medianum)
  • Přední podélný vaz(lig. longitudinální anterius)

Vazy se navzájem proplétají různými způsoby, což vede k vytvoření několika otvorů:

  • Aortální ústí(hiatus aorticus), ve kterém prochází aorta a hrudní lymfatický kanál. Zde střední obloukovitý vaz chrání aortu před kompresí při kontrakci bránice.
  • Otvor jícnu(hiatus oesophageus), ve kterém prochází jícen, stejně jako vagus nervy. V tomto místě plní bránice funkci jícnového svěrače. Toto místo je však také tzv. „slabým místem“, to znamená, že se zde mohou tvořit kýly.

Také mezi nohama bránice jsou sympatický kmen (truncus sympatikus), větší a menší splanchnické nervy (n. splanchnicus major et n. splanchnicus minor), nespárované (v. azygos) и hemizygos žíla (v. hemiazygos).

V oblasti středu šlachy jsou dvě formace:

  • Srdeční deprese(impressio cordis)
  • Otevření dolní duté žíly(foramen venae cavae inferioris)

Na straně břišní dutiny je bránice pokryta intraabdominální fascií a parietálním pobřišnicí a na straně hrudní dutiny – intrathorakální fascií a parietální diafragmatickou pleurou.

Mezi částmi bránice jsou oblasti bez svalových vláken, nazývají se trojúhelníky bránice. Jsou to také „slabá místa“, což znamená, že se zde často mohou tvořit brániční kýly.

  • Lumbokostální trojúhelník/Bochdalkův trojúhelník(trigonum lumbocostale)
  • Sternokostální trojúhelník / vpravo – Morgagniho trojúhelník / vlevo – Larreyho trojúhelník(trigonum sternocostale)

Bránice je hlavním dýchacím svalem. Při nádechu se zploští, což způsobí zvětšení objemu hrudní dutiny. A při výdechu se naopak stává konvexní, čímž se zmenšuje objem hrudní dutiny.

Kromě toho se bránice podílí na zvyšování nitrobřišního tlaku při různých fyziologických procesech – krevní oběh, defekace, pomočování, porod, lymfatická drenáž.

Inervace: brániční nerv (C3 – C5), senzorická inervace – 6-11 mezižeberních nervů

Krevní zásobení: muskulofrenní tepna, perikardiální brániční tepna, horní a dolní brániční tepna, zadní mezižeberní tepna.

Anatomie bránice

Diaphragma diaphragma, m. phrenicus Střed šlachy centrum tendineum Bederní část pars lumbalis Pobřežní část pars costalis Sternální část pars sternalis Levá noha crus sinistrum Pravá noha crus dextrum Ligamentum arcuate lig. arcuatum laterale Mediální obloukový vaz lig. arcuatum mediale Medián obloukovitý ligamentum lig. arcuatum medianum Přední podélný vaz lig. longitudinální anterius Otvor aorty hiatus aorticus Otvor jícnu / štěrbina jícnu hiatus oesophageus Srdeční deprese impressio cordis Otevření dolní duté žíly foramen venae cavae inferioris bederně-žeberní trojúhelník trigonum lumbocostale trigonumnokostální trojúhelník Sternokostální

Přečtěte si více
Jak hašené vápno na bílení stromů a jak ho ředit

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Back to top button